ELEKTRONIKA A AUTONOMNÍ SYSTÉMY V ZEMĚDĚLSTVÍ
Využití elektroniky v lesním hospodářství
pořádá Česká zemědělská společnost ve spolupráci s OS Šumava 21

Termín:	7.3.2012
Místo:	Praha- ČSVTS ,Novotného lávka 5 ,116 68 Praha 1
Odborný garant:	Ing.J. Štich – OS Šumava
Kontakty:	Ing.A. Svoboda, ČZS e-mail : antsvoboda@seznam.cz , tel. 608 525 662 ,221 082 270

Odborný tématický zájezd Řecko
Návštěva zemědělských farem,zpracovatelských a potravinářských podniků

Termín:	7.-18.6.2012
Místo:	Argolida-Peloponés
Odborný garant:	Ing. Eftimios Papadopulos
Kontakty:	Ing.A. Svoboda, ČZS e-mail : antsvoboda@seznam.cz , tel. 608 525 662 ,221 082 270

Výroba biomasy pro bioplynové stanice

Termín:	září 2012
Odborný garant:	Ing.Pavel Tersch, CSc.
Kontakty:	Ing.A. Svoboda, ČZS e-mail : antsvoboda@seznam.cz , tel. 608 525 662 ,221 082 270

Zemědělství Evropské unie-postřehy z nových členských států
Úroveň zemědělství Evropské unie zajímá většinu členů České zemědělské společnosti. Proto jsme v posledních letech připravili návštěvu několika západoevropských zemí. Mnoho zajímavých podnětů jsme získali v Dánsku,Německu,Francii,Rakousku a také v Řecku. Pak přišel návrh podívat se, jak vypadá zemědělství v nových členských státech unie. Proto jsme společně s Agrární komorou Nymburk v minulém roce navštívili Polsko a letos Slovensko a Maďarsko.

Pro naprostou většinu občanů České republiky i ostatních členských států unie je téma zemědělství poněkud odtažité. Přesto dnes zemědělská politika přímo ovlivňuje politický osud celé EU,konstatuje poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon. Proč vůbec ten nezájem o zemědělská témata? Snad proto,že přímý kontakt se zemědělstvím má v České republice již méně než pět procent občanů a v ostatních státech EU až na výjimku Polska je to podobné. Drtivá většina obyvatel pracuje v průmyslu nebo ve službách a dalších oborech. Přitom Společná zemědělská politika EU je jedinou skutečnou politikou unie, neboť je v rukou unijních orgánů od A do Z, počínaje kompletním financováním a konče právní regulací tohoto odvětví. Možnosti členských států ovlivnit tuto politiku jsou minimální. Zemědělská politika unie vězí svou podstatou v padesátých a šedesátých letech minulého století. Tehdy došlo k pragmatickému kompromisu mezi Francouzi a Němci na jednoduchém základě „ Vy /Francouzi/ nám umožníte přístup na váš průmyslový trh, a my /Němci/ podpoříme a ochráníme i váš agrární sektor“.Tento kompromis je stále v platnosti,ač Evropa již dávno nemá žádný „potravinový problém“,jako tomu bylo před půlstoletím. Rozšíření unie o deset členských států včetně České republiky se uskutečnilo za podmínky,že zemědělci starých členských zemí budou mít ještě deset let privilegované postavení. Zemědělci v nových členských státech dostali první rok svého členství pouze čtvrtinu dotací oproti starým členským státům. Tato diskriminace bude trvat až do roku 2013. Další rozšíření unie o Bulharsko a Rumunsko se uskutečňuje znovu za podmínek diskriminujících přístupové státy. A tak jsou nové členské země vystaveny konkurenci vyspělejšího západoevropského agrárního sektoru /Fajmon/.

Polsko
Polsko je důležitý hráč v zemědělství unie. Postavení polského zemědělství ve světě i v evropské sedmadvacítce není zanedbatelné. V pěstování žita je třetí ve světě a druhé v evropské sedmadvacítce,v bramborách dokonce první v unii a sedmé v světovém měřítku. Druhé místo v unii zaujímá v produkci jablek, třetí místo v produkci cukrovky,řepky a v chovu  prasat. Čtvrtou příčku drží v pšenici a v kravském mléku. Navštívili jsme Velkopolskou oblast,která dříve patřila Prusku, v roce 1918 byla připojena k Polsku. Velkopolský kraj má asi 140 tisíc farem od výměry 1 ha. V průměru má hospodářství 13,6 ha,( v celém Polsku je výměra asi 8 ha). Státní statky nebyly zprivatizovány. V této oblasti jsou lehčí půdy s nedostatkem srážek, které se pohybují od 350 do 500 mm za rok. Z ekonomických důvodů zemědělci využívají staré stroje i budovy,mnoho neinvestují, málo kupují certifikované osivo a omezeně hnojí průmyslovými hnojivy. Přesto agrotechnika je na velmi dobré úrovni. V Polsku se rozšiřuje agroturistika a rozvíjí se ekologický trh. Dotace dostávají jen zemědělci do výměry 300 ha. Největší farma má maximálně 500 ha. Z dotací dostává zemědělec 506 zlotých/ha přímých plateb a doplňkové 356 zlotých/ha. Ostatní dotace jsou téměř shodné s dotacemi v naší zemi.

Soukromý zemědělec neplatí daň z příjmu,ale paušální daň z nemovitosti. Za zaměstnance platí 34% ze mzdy /zdravotní a sociální pojištění/ přibližně 100 zlotých za čtvrtletí. Do roku 2016 nesmějí cizinci v Polsku kupovat půdu.

Školní statek v Przybrodzie patří  zemědělské univerzitě v Poznani.
Univerzita má 7 tisíc studentů v oboru zemědělství,lesnictví a potravinářství. Školní statek má 330 ha orné půdy a 50 ha intenzivních sadů. Pšenici pěstují na 130 ha s výnosem 7t/ha a řepku na 130 ha s výnosem 4t/ha. U 90 dojnic holštýnského plemene dosahují užitkovosti 8500 litrů za rok. Realizační cena za mléko je 1 zl/l při nákladech 0,8 zl/l.

Agroturistické hospodářství Rokietnica.
Majitelé Barbara a Maciej Kortus hospodaří na 65 ha půdy, z toho 25 ha je pronajatých. Farma poskytuje praxi studentům a chová také 7 koní kvůli agroturistice. Navštěvují ji děti z měst za úplatu. Je členem odbytového družstva,kterému prodává produkty a zajišťuje pro ni hospodářské potřeby – osiva,hnojiva .

Regionální družstevní mlékárna Nowy Tomysl byla založena v roce 1945 a má 145 členů. Celkem má asi 100 dodavatelů pouze z řad svých členů. Svážejí mléko jedenkrát za dva dny až ze vzdálenosti 60 km. Minimální odběr je od 10 dojnic. Ročně mlékárna zpracuje 10-11 mil. litrů mléka , její roční obrat je 25 mil. zlotých. Prodává pouze v Polsku a vyrábí tradiční produkty (tavený sýr,kefír, jogurt),které jsou uznány Evropskou unií jako regionální výrobky. Všechny jsou bez umělých konzervantů a tím je dána krátká doba jejich skladovatelnosti. Dodavatelům mléka platí mlékárna 1 zl/l při tučnosti 4% a obsahu bílkovin 3,2%.

Zajímavá byla návštěva na burze zemědělských komodit v Poznani. Byla postavena v roce 1991 na 12 ha švýcarským kapitálem. Obchoduje s květinami,ovocem,zeleninou,mléčnými výrobky, rybami,balenými potravinami. Klient má stálé místo , musí mít živnostenský list a za místo platí nájemné.

O významu polského zemědělství jsme se přesvědčili v obchodním domě Auchen u Poznaně. Zaujala nás vysoká úroveň areálu i nabízeného zboží. Majitelé jsou Francouzi. V potravinářské sekci byly polské produkty, nenalezli jsme maso ani mléko jiného než polského původu.

Postřehy ze Slovenska
Zemědělské obchodní družstvo Kočín u Piešťan patří k nejlepším na Slovensku .Družstvo bylo založeno v roce 1957 a mělo 600 zaměstnanců. Dnes hospodaří na 1327 ha a má 65 pracovníků,z toho 42 členů. Nájem z pozemků je 50 EUR/ha a platí jej v penězích a naturáliích. Je to přibližně 2,5% z ceny půdy. Ta je asi 1 500 EUR/ha,ale Dánové,kteří také hospodaří na Slovensku,dávají až 3 300 EUR/ha. Struktura rostlinné výroby je následující: 400 ha ozimé pšenice s výnosem 5,4 t/ha,300 ha jarního ječmene s výnosem 4,5 t/ha .Cukrovka na 120 ha dala výnos 60 t/ha, řepka 2,5 až 3 t/ha. Kočínští chovají 800 dojnic slovenského strakatého plemene s užitkovostí 8 500 l. Kvótu mléka mají 7,1 mil. litrů a dostávají 0,29 eura/l. Chov skotu je dlouhodobě ziskový, chov prasat postupně likvidují,dnes mají ještě 1200 kusů a dostávají 1,3 eura/kg. Družstvo vykazuje trvalý zisk okolo 200 tis. EUR při tržbách 5 166 tis. EUR .Členové družstva vlastní podílové listy, nový člen musí při vstupu do družstva vložit 1000 eur. Veškerý zisk jde na rozvoj podniku, proto se dividendy nevyplácejí pozemku a daň platí uživatel. V minulém roce měli zisk z rostlinné výroby 420 tis. eur,ale živočišná výroba vykázala ztrátu ve výši 40 tis. eur. Podnik nemá žádné úvěry a zisk je tvořen z dotací. Družstvo hospodaří v chráněném území /ptačí rezervace/, takže musí omezit použití chemických přípravků a dusíkatých hnojiv jen na 140 kg/ha. Roční srážky dosahují až 1000 mm. V minulém roce měli zaplaveno 460 ha půdy. Podnik pěstuje pšenici na 560 ha s výnosem 6,2 až 6,9 t/ha , u jarního ječmene dosáhl výnosu 4,8 t/ha na výměře 360 ha. 400 ha cukrovky dalo průměrný výnos 66 t/ha a kukuřice na zrno dosáhla výnosu 9,58 t/ha. Obhospodařují také 30 ha vinohradů - naše degustace potvrdila velmi dobrou kvalitu vína.

Pohled do Maďarska
Soukromý statek pana Paula Meixnera v oblasti Rajka u hranic s Rakouskem. Selská tradice rodu v těchto lokalitách trvá od 17.století. V roce 1945 byli majitelé odsunuti a v objektech statku vznikla kasárna. Později byla prázdná a chátrala. Pan Meixner se sem vrátil jako potomek původních majitelů. Má 8 dětí a podniká vskutku velkoryse. Statek má celkem 3000 ha,z toho je 1200ha v péči P. Meixnera. Vlastní také ovocné plantáže a pěstuje hlavně krmné plodiny. V době špičkových prací zaměstnává až 60 lidí, také Ukrajince a Rumuny. Pracuje zde i jeho nejstarší syn. Na statku chovají celkem 1750 kusů skotu,z toho 750 dojnic jerseyského plemene s užitkovostí 6000 l mléka za rok o tučnosti 6% a obsahem bílkovin 4%. Krávy nakoupil v Dánsku, jednu za 2000 eur. Dosavadní ustájení je zastaralé,a proto začal budovat novou stáj pro 2000 dojnic,na kterou dostává 50% dotaci. Ve starých objektech bývalých kasáren chová prasata na hluboké podestýlce, na jednu prasnici odchovává 23 selat. Zároveň také buduje nové odchovny pro prasata opět s 50% dotací. Jatečná hmotnost prasat se pohybuje od 90 do130 kg podle požadavků odběratele. Z jatek jde asi 50% produkce do Česka a zbytek do Maďarska a Rakouska.

Ing. Pavel Tersch,CSc
Česká zemědělská společnost

ALEJE PODÉL SILNIC A NA HRANICÍCH SE ZEMĚDĚLSKOU A LESNÍ PŮDOU
Odborný republikový seminář s tímto názvem připravila společně Česká zemědělská společnost ČSVTS a pobočka Dendrologická Dobřichovice,o.s. Seminář se konal 12.dubna 2011 v kongresovém sále ČSVTS na Novotného lávce v Praze a vzbudil neobyčejný zájem. Navštívilo jej 134 zájemců z řad projektantů, úředníků státní správy, zemědělců,ochránců přírody a další odborné veřejnosti.
Akce se zúčastnil atašé pro zemědělství a ochranu životního prostředí rakouského velvyslanectví v Praze Dr.Peter Hansvencl, který je osobně znám jako propagátor zdravého a vyváženého životního prostředí na venkově i ve městech.
Aleje podél silnic jsou historickým krajinným prvkem našich dopravních cest, bez něhož si nedovedeme českou zemi představit. Kulturní krajinu a venkovský prostor je třeba chápat jako živý organizmus, který odpovídá současné době a vývoji naší společnosti.
Odborná náplň semináře se soustředila na :

• historické hledisko, kdy zeleň v krajině byla uměle vysazována ( např.Tereziánský patent),
• současný pohled na zakládání nových alejí a stromořadí,
• ukázky bohaté dokumentace starých alejí a stromořadí při dopravních komunikacích,
• výběr doprovodné zeleně dálnic a silnic I.třídy z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
• současnou finanční situaci, která neumožňuje nezbytnou údržbu.
• Zajímavé byly i diskuzní příspěvky „zelených “ aktivistů, které však zcela opomíjely bezpečnost silničního provozu.

Pozoruhodné,poučné a zcela praktické byly referáty na téma : doporučené dřeviny pro aleje a stromořadí a ošetřování dřevin v alejích a stromořadích.

Seminář upozornil na skutečnost, že úředníci státní správy mají nezastupitelný úkol , neboť ze své pozice musí respektovat všechny zákonné předpisy a jako služba veřejnosti také dbát na veřejný zájem. Aby jejich rozhodnutí bylo fundované , musí mít proto široké znalosti i z jiných oborů .
Tento velmi zajímavý aktuální seminář dal organizátorům naději a perspektivu, že jistě nebude ojedinělý.

Ing.Antonín Svoboda
sekretář České zemědělské společnosti