Národní dialog o vodě 2010 – Závěry

 

V průběhu semináře Národní dialog o vodě – Hospodaření s vodou v období hydrologického sucha, který se konal ve dnech 1. a 2. června 2010 tradičně na Medlově, proběhla na základě několika podněcujících referátů rozsáhlá diskuse, která vedla k těmto závěrům a doporučením:

Po výskytu extrémní povodně v roce 1997 byla přijata  právní, organizační  a programová opatření, která pomohla zmenšit ztráty i škody při následujících velkých povodních. Do výskytu této povodně, s katastrofálními následky, se je nedařilo prosadit. Domníváme se, že pokud jde o hydrologické sucho, jsme v obdobné situaci, jaká byla v ochraně před povodněmi před rokem 1997.

Oprávněně lze očekávat, že v současné době, která se vyznačuje větší rozkolísaností klimatických jevů, dříve nebo později bude ČR postižena obdobím významného hydrologického sucha.

V roce 2003 zasáhlo extrémní sucho podstatnou část západní Evropy; vlna veder způsobila úmrtí několika tisíc lidí, hospodářské škody převýšily v Evropě škody odpovídající předcházející povodni z roku 2002. ČR se nacházela na okraji oblasti zasažené suchem, proto nebyla významně postižena. Poznatky vyplývající z historických pozorování svědčí o tom, že i u nás v období sucha může dojít k zániku průtoku na menších tocích a následným problémům v zásobování vodou.

V ČR se přibližně od roku 1980 poměrně rychle zvyšuje průměrná teplota vzduchu.

Na většině území je pokles odtoků z povodí, který je oteplením vyvolán, kompenzován mírným zvětšením srážek. V dosti rozsáhlé oblasti středních a severních Čech se srážky nezvětšily, průtoky i dotace podzemních vod klesají. Důsledkem je, že v letních měsících vysychají i toky s plochou povodí několik set kilometrů čtverečních, zejména pokud jsou v jejich povodí významné odběry podzemní vody. Následkem toho není umožněno obecné užívání vody, je vyhlašován zákaz odběrů vody a vyvstávají i konflikty mezi ochranou přírody a požadavkem na zásobování obyvatel pitnou vodou; nejsou rovněž dodržována předepsaná ředění odpadních vod. To vše nastává i v letech, kdy roční úhrny srážek jsou blízké dlouhodobému průměru, tj., jsou podstatně větší, než zaznamenané minimální hodnoty.

Studie výhledové vodohospodářské bilance ukázaly, že v některých oblastech ČR jsou vodárenské systémy schopné bezpečně zajistit odběry vody odpovídající současné úrovni i ve výhledu, a to i s ohledem na možné nepříznivé dopady klimatické změny. To však neplatí obecně, v některých oblastech se problémy objevují již v současné době. Souvisí to také s tím, že i když odběry vody oproti úrovni před rokem 1990 značně poklesly, neplatí to o tzv. nenávratné spotřebě vody (jde o rozdíl mezi odebíraným a vypouštěným množstvím vody, který se nevrací do vodních toků) – ta se naopak zvětšuje.

Současné právní předpisy a organizační opatření v rámci krizového řízení nejsou na případy extrémního sucha ani na možnost selhání vodárenského systému připraveny, řeší jen dodávku pitné vody. Přitom je zřejmé, jak nebezpečné by byly důsledky v městských aglomeracích i při relativně krátkém selhání dodávek vody s ohledem na hygienické aspekty.

V oblastech, kde se pokles odtoku projevuje nejvýznamněji, již nejde jen o krizové situace, ale i o to, že nedostatečné nebo plně využité vodní zdroje limitují hospodářský rozvoj (nelze povolovat odběry vody pro průmysl, závlahy ani rozšířené zásobení obyvatel). Řešení těchto problémů v některých případech přesahuje možnosti regionu.

Výsledky výzkumu ukazují, že opatření, která jsou v některých povodích uskutečňována v krajině s cílem zmenšit přívalové povodně, vedou spíše k poklesu celkového odtoku a reálně nejsou schopna znatelným způsobem zvětšit minimální průtoky a zmírnit dopady hydrologického sucha. To lze zajistit využitím akumulace vody jednak vodními nádržemi na tocích, jednak na části území ČR  rovněž racionálním hospodařením se zásobami podzemních vod.

Z tohoto hlediska je podstatné zajistit ochranu lokalit pro zřízení vodních nádrží vhodné a nepřipustit znehodnocení lokalit s významnými zásobami podzemních vod.

 

Doporučujeme proto, aby 

·        pro krizové a programové situace byla připravena (obdobně jako pro výskyt povodní) právní  a organizační opatření, která by v případě extrémního sucha, případně spojeného s vlnou veder, minimalizovala lidské i hospodářské ztráty,

·        byly koncepčně řešeny problémy v oblastech s projevujícím se nedostatkem vody tak, aby nebyl omezován jejich rozvoj a byly tak zajištěny potřeby obyvatel a dalších uživatelů vody i přiměřená ochrana vodních ekosystémů,

• v rámci připravovaných a probíhajících akcí programu povodňové prevence byla současně sledována i možnost jejich využití pro zmírnění dopadů sucha, ať již se jedná o vodní zdroje pro potřeby společnosti nebo dostatek vody pro udržení kvalit prostředí.

Vyhlášení Diplomu akademika Ježdíka

 

V roce 1980, u příležitosti 90. výročí narození akademika Theodora Ježdíka, vyhlásil tehdejší Český ústřední výbor vodohospodářské společnosti ČSVTS z podnětu Prof. Ing. Dr. L. Votruby, DrSc. Diplom akademika Ježdíka jako cenu za stěžejní díla z oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby a provozu vodohospodářských děl a zařízení. S vědomím účelného a motivujícího povzbuzení odborné resp. vědecké činnosti v oboru se výbor České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti zabýval obnovením této ceny pod původním názvem  a jejím znovuvyhlášením pro rok 2005-6 a dále pro dvouleté období 2007 - 2008jen s mírně upraveným statutem s ohledem na současné podmínky.

 

Akademik Theodor Ježdík (9.11.1889 – 27.2.1967) byl vynikajícím odborníkem, vysokoškolským učitelem, významnou osobností ČVUT a dalších institucí. Jako profesor vzbuzoval u svých studentů i u celé odborné veřejnosti mimořádnou úctu. Měl vzácné lidské vlastnosti, z nichž vycházela výjimečná a oboustranná důvěra, své kolegy, studenty a mladé absolventy oslovoval také činorodou sociální citlivostí a připraveností k okamžité pomoci i v materiální oblasti.

 

Byl zakladatelem dnešní katedry hydrotechniky na fakultě stavební ČVUT a přednášel předměty, týkající se zejména vodních nádrží, přehrad a staveb k využití vodní energie. Na jeho přednášky vzpomínají jeho studenti jako na vynikající. Vědecky přispěl do hydrauliky, úprav toků, řešení nádrží a přehrad. Z původních vědeckých prací bývá nejvíce oceňováno jeho odvození vztahu pro kritický stav průtoku v korytě obecného průřezu z roku 1924, na něž se ve světové literatuře poukazovalo až v roce 1941 a odvození původní metody návrhu příčného profilu tížných přehrad. Angažoval se v odborných problémech vodohospodářské praxe, zvláště výstavby přehrad a vodních elektráren a zabýval se i problematikou vodních staveb ve vztahu k životnímu prostředí, jakož i vysokoškolskou pedagogikou.

 

Zastával významné akademické funkce, v letech 1955 – 60 byl rektorem ČVUT. Měl mnoho veřejných funkcí, jimž nezištně věnoval mnoho času. Nejvíce mu přirostla k srdci Česká matice technická. Zařadil se mezi nejvýznamnější osobnosti české techniky 20. století. Plným právem jej tedy mimo jiné bude obnovený Diplom připomínat.

 

Výbor České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti vyhlašuje soutěž o Diplom akademika Theodora Ježdíka pro rok 2004 a dále ve dvouletém intervalu podle uvedeného Statutu. Díla přihlášená k udělení Diplomu musí být předložena vždy kde dni 9.11. předcházejícího roku do sekretariátu společnosti (pro rok 2008 prodlouženo do 28.2.2009). Přihlašovatelé musí být členy ČVTVHS, popř. pracovníky organizací nebo institucí, jež jsou kolektivními či přidruženými členy ČVTVHS. Porota, sestavená ve smyslu Statutu výborem společnosti, vybere díla určená k udělení Diplomu k 31.1. daného roku (pro rok 2004 prodlouženo do 31.3.2005). Rozhodnutí o udělení Diplomu bude vyhlášeno v časopise VODAŘ, který bude přílohou časopisu Vodní hospodářství a Diplomy budou předány na pravidelné jarní valné hromadě Společnosti v daném roce.

 

Statut Diplomu akademika Theodora Ježdíka

 

1.      Charakter díla, kterému lze diplom přisoudit:

Diplomy se budou udělovat stěžejním dílům z oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby a provozu vodohospodářských děl a zařízení, která dosud nebyla oceněna (např. některou jinou oficiální cenou) a nejsou starší pěti let od uveřejnění nebo dokončení realizace.

 

2.    Přihlášky:

K udělení Diplomu mohou přihlásit své práce odpovídající bodu 1 odborníci z ČR (jednotlivci nebo kolektivy), kteří jsou členy ČVTVHS. Práce přihlašují doporučeným dopisem popř. osobně do sekretariátu ČVTVHS. Lhůta k podání přihlášky končí vždy výroční dnem narození akademika T. Ježdíka, tj. 9.11.

 

Přihlášky musí obsahovat jméno a plnou adresu přihlašovatele (u kolektivu jména a adresy všech jeho členů s uvedením vedoucího), prohlášení o autorství, potvrzení o členství v ČVTVHS a dokumentaci přihlášené práce (viz dále bod 3).

 

3.       Dokumentace:

Dokumentace musí jasně vystihovat podstatu přihlášené práce. Bude obsahovat popis díla (max. 3 strany), z něhož musí být jasné, v čem spočívá význam a podnětnost přihlášené práce s odkazy na doklady, které budou s popisem předloženy. Takovým dokladem bude u teoretické práce její úplné znění, u projektu jeho charakteristická část a u realizace díla projekty realizace stavby, použité technologie, popř. u všech druhů prací články v tisku, sborníky, knihy apod. Všechny přílohy musí být zřetelně označeny jménem autora. Po uzavření hodnocení a vyhlášení výsledků budou tyto doklady vráceny autorům.

 

4.    Porota:

Přihlášené a předložené práce budou posouzeny porotou, kterou jmenuje výbor ČVTVHS. Členem poroty nemůže být nikdo z řešitelů posuzovaných prací.

 

Výsledek hodnocení s návrhem na udělení Diplomů předloží porota ke schválení výboru ČVTVHS do 31.1.

 

5.    Diplomy:

Diplomy se udělují jednou za dva roky. V příslušném ročníku mohou být na návrh poroty uděleny nejvýše třem přihlášeným pracím. Proti rozhodnutí o udělení Diplomu není odvolání právní cestou. Diplom může být doprovázen dalším oceněním v rámci ČVTVHS. Udělení Diplomu je dále doprovázeno finanční odměnou v celkové výši Kč 25 000,-- za všechny Diplomy udělené v jednom ročníku.

 

6.       Uveřejnění rozhodnutí o udělení Diplomů:

Rozhodnutí o udělení Diplomů bude zveřejněno v časopisu VODAŘ, který je přílohou časopisu Vodní hospodářství.