Zvítězí rozum?

Toto pondělí (11.11.) jsem se zúčastnil pražské mezinárodní konference o budoucnosti jaderné energetiky po Fukušimě. Ve stejný den ve Varšavě začala daleko větší a nepochybně i významnější konference – 192 zemí celého světa začalo jednat o tom, co a jak by lidstvo mělo v příštích desetiletích dělat proti rostoucímu globálnímu oteplování.

Drtivá většina vědců se shoduje, že významný vliv na růst teploty na naší planetě má zejména spalování fosilních paliv v energetice. Člověk tedy nemusí být žádný velký myslitel, aby si spočítal, že vyrábět elektřinu z uhlí, ropy a plynu je hloupost – bez ohledu na to, kolik těch surovin ještě na Zemi máme. Na to opravdu stačí použít „obyčejný“ rozum. V posledních dnech se objevily dvě zprávy, z kterých se zdá, že tento nástroj snad začínají používat i lidé rozhodující o energetické politice. Jedna z nich je domácí, druhá přichází z Německa. První informace o nové koncepci české státní energetické politiky do roku 2040 kromě jiného říkají: už žádná další pole, ale naopak každá druhá střecha s fotovoltaickými panely. I z Německa slyšíme, že jejich politika masivní podpory obnovitelných zdrojů akcelerovaná právě po fukušimské nehodě, se musí změnit. V Česku současně říkáme, že budeme zavírat uhelné elektrárny a stavět další jaderné. Němci tak daleko zatím nejdou. Uhelné elektrárny sice také zavírají, ale jen proto, že vzhledem k dosavadním obřím dotacím obnovitelných zdrojů není elektřina z uhlí schopná cenové konkurence. Jenže doplácet v dotacích miliardy (letos konkrétně 20 miliard eur, tedy přes půl biliónu korun) je moc i na bohaté Německo. Dá se tedy čekat, že i Němci budou stát dříve nebo později před dilematem – pálit uhlí a přispívat k dalšímu zhoršování klimatu, nebo se znovu zamyslet nad tím, co je větší riziko. Čtyři přední světoví klimatologové o tom v otevřeném dopise, který minulý týden adresovali politikům, ekologickým organizacím a všem lidem, kterým záleží na budoucnosti planety Země, mají jasno: Současné jaderné elektrárny mají daleko k dokonalosti, nebezpečí, které lidstvu hrozí v důsledku používání fosilních paliv, jsou ale řádově větší než rizika, která přináší jaderná energetika.

Na pražské konferenci jsme se shodli, že budoucnost jaderné energetiky je ve vědeckém pokroku, ve zvyšování její bezpečnosti a spolehlivosti. To se ale dalo očekávat, protože mezi účastníky jsme byli všichni takříkajíc od fochu. Ve Varšavě to asi bude složitější. Ty dvě zprávy z minulého týdne mě ale naplňují mírným optimismem, že i politici jsou schopní používat „obyčejný“ rozum. Kéž by.

Zdroj: Právo, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku