Povodně, klima a jedovatí hadi – jak to souvisí?

Znepokojuje mě, že v současných diskusích o povodni se sice hodně mluví o tom, zda mohly být povodňové stěny v Praze postavené rychleji, zda měla vltavská kaskáda vypouštět vodu dřív, nebo naopak pomaleji, proč meteorologové nedokázali přesněji předpovědět intenzitu srážek atd., ale nikdo se moc nepozastavuje nad tím, že jsme během patnácti let zažili na území naší celkem malé země přinejmenším čtyři povodně s přívlastkem stoleté nebo dokonce tisícileté.

Ani nad tím, že podobné ničivé jevy spojené s klimatem jsou stále častější na celém světě. V USA zaznamenaly pojišťovny v letech 1980-1995 46 přírodních pohrom (povodně, sucha, tornáda, vlny veder) se škodou za jednu miliardu dolarů a více, v letech 1996-2011 jich bylo 87, tedy skoro jednou tolik. Klimatologové a ekologové se nicméně shodují, že s „klimatem se něco děje“. Většina se přiklání k názoru, že příčinou jsou zejména skleníkové plyny. Menší část říká, že oteplování Země je cyklická záležitost. Spíš osamělým hlasem je názor Václava Klause, že spory o globálním oteplování jsou ve skutečnosti debatou o lidské svobodě, která je tím ohrožena.

Nevím, nejsem klimatolog, ale říkám si, že když v lese potkám hada, kterého neznám, budu raději předpokládat, že je jedovatý a nebudu do něj šťouchat bosou nohou. Podle stejného principu předpokládám, že skleníkové plyny změnu klimatu spíš ovlivňují.

Největším producentem CO2 je energetika. Dnes jsme svědky úvah, že vzhledem k obrovským zásobám břidličného plynu prakticky po celém světě je v podstatě zbytečné rozvíjet jiné energetické zdroje. Je pravda, že při spalování plynu se do ovzduší uvolní zhruba o polovinu méně CO2 než při výrobě stejného množství elektřiny z uhlí. Stále to ale jsou megatuny. Jen v Evropské unii ušetří jaderné elektrárny asi 700 miliónů tun CO2 ročně, tedy asi tolik, co ročně vypustí všechna osobní auta ve všech členských státech.

Neměli bychom si položit otázku, jak by letošní povodeň vypadala, kdyby na našem kontinentu byly místo těchto bezemisních elektráren zdroje uhelné nebo plynové? A nemělo by se při rozhodování, zda budovat další jaderné elektrárny, brát do úvahy kromě ekonomického a ekologického také klimatologické hledisko?

Zdroj: Právo, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku