Více než jedenkrát za léto se musí odstavit alabamská jaderná elektrárna Browns Ferry. Mohou za to klimatické změny a globální oteplování. Voda v řece Tennessee se totiž ohřeje natolik, že ji nelze použít k chlazení tří varných bloků o celkovém výkonu 3300 megawattů.

Během příštího půlstoletí se nedostatek chladicí vody pro energetické zdroje bude dále prohlubovat v celém světě. V letech 2031 – 2060 to způsobí pokles instalovaného výkonu tepelných, tedy kromě atomových také uhelných a plynových elektráren, ve Spojených státech o čtyři až 16 a v Evropě dokonce o šest až 19 procent. Tvrdí to studie vědců z Univerzity Washington zabývající se vývojem výkonu těchto zdrojů do roku 2060.

Problémy s chlazením zaznamenávají za dlouhodobých letních veder například v největším německém jaderném bloku Isar-2 i v dalších atomových i klasických elektrárnách využívajících průtočného chlazení. Českým Temelínu ani Dukovanům podobné problémy nehrozí:

„Chladí se vzduchem. Podstatná je jeho teplota a možná i relativní vlhkost. Rozdíl mezi zimním a letním chlazením dosahuje na pětisetmegawattovém bloku až 20 megawattů, tedy čtyř procent,“ upřesnil mluvčí JE Dukovany Petr Spilka. Čím je voda chladnější, tím je díky lepší účinnosti větší výkon turbíny, potvrdil temelínský mluvčí Marek Sviták: „U jednoho tisícimegawattového bloku činí rozdíl zhruba 10 MW, tedy jedno procento.“

Ve Spojených státech se přeměnou tepelné energie v mechanickou produkuje více než 90 procent elektřiny. Jaderné a další tepelné zdroje odčerpávají až 40 procent veškeré americké spotřeby surové vody. V Evropě se na výrobě proudu podílejí 75 procenty, avšak spotřebovávají kolem poloviny surové vody. Ani rozsáhlá „recyklace“ odebírané vody nedokáže vyloučit nepříznivé dopady jejího oteplování na provozování elektráren: Kromě technologických problémů při chlazení turbíny musí provozovatelé dodržovat striktní ekologická pravidla stanovující limity pro ohřívání vody v řekách a jezerech.

Další informace:

Chce-li Austrálie omezit uhlíkové emise, nemá jinou volbu než jadernou energetiku, tvrdí profesor Barry Brook, ředitel pro studium klimatických změn v Ekologickém ústavu Univerzity Adelaide. Za obzvlášť atraktivní udržitelnou nukleární technologii považuje pro Austrálii integrální rychlý reaktor. Efektivněji podle něj využívají energii uranu než tradiční atomové bloky a lze v nich „spalovat“ také použité jaderné palivo. Vyzvedává zejména efektivnější využití energie uranu v těchto zařízeních než v tradičních atomových blocích. Tyto re mohou „spalovat“ použité jaderné palivo. Navíc produkují daleko menší množství odpadu, jejž není nutné dlouhodobě skladovat v geologické izolaci. Provoz integrálních rychlých je kromě toho levnější a spolehlivější. První malé modulární reaktory se podle Brooka mohou začít stavět v sousedství bohatých uranových dolů už v roce 2025 a během pěti let pak dosáhne celkový instalovaný elektrického výkon jaderných bloků až 3000 MW.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku