Nenápadný pokus o převrat

Končící rok má na svém kontě spoustu spektakulárních událostí. Snad nejdůležitější, protože s dopadem na desetiletí dopředu, si však letopisci příliš nevšímají. A v seriózních i bulvárních médiích se popisuje pohříchu jen jednostranně.

Je to takový nenápadný pokus o převrat. Vyvolala ho prý havárie v japonské Fukušimě způsobená tisíciletým zemětřesením a až patnáctimetrovou vlnou tsunami, která zahubila desetitisíce obyvatel. Ve skutečnosti se tento převrat chystal desetiletí a peripetie, které ho loni a letos provázely například v Německu, ještě více zastírají jeho podstatu.

Deklarovaným vítězem odmítnutí využívat dále jadernou energetiku v několika málo zemích jsou větrné, solární a další obnovitelné zdroje. Ve skutečnosti si nejméně na čtyři desetiletí upevnily současné dominantní postavení fosilní zdroje. Evropa a Spojené státy sázejí na zemní plyn, Asii, která kontinuálně buduje atomové bloky po Černobylu i Fukušimě, spíše na uhlí.

Podíl obou těchto zdrojů na světové produkci elektřiny odhadují dnes analytici amerického ministerstva energetiky na dvě třetiny. Stejný podíl, avšak z většího množství vyrobeného proudu, očekávají i po čtvrtstoletí. Jinými slovy – boj s klimatickými změnami vyvolanými emisemi skleníkových plynů, se nekoná.

Za pokusem o nastolení výhradně obnovitelné energetiky se slibovanými a slibnými technologickými průlomy se rýsuje zcela jiný přerod. Tvoří-li fosilní zdroje – především uhelné a atomové elektrárny – základ tzv. trvalého zatížení, pak přechod na proklamovanou obnovitelnou energetiku si vyžádá i změnu výrobního systému. Decentralizované zdroje se hodí jen k decentralizované výrobě, jež je v naprostém rozporu s tím, co přinesla před téměř třemi stoletími průmyslová revoluce.

Právě zahájený energetický převrat tak znamená návrat ke kořenům – se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Zdroj: Právo, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku