Lidstvo je nepoučitelné!

Havárie ropných plošin jsou stejně vděčným tématem jako neuchlazená atomová elektrárna Fukušima, jejíž napájení spláchla obří vlna tsunami. Souhlasím s Janem Freidingerem z Greenpeace, že ani katastrofy nás nepoučily (LN 22. 4. 2011). Lidstvo totiž, jak jistě ví, je prostě nepoučitelné, jinak by ani nebylo pokroku.

Otázkou zůstává, jak se má poučit. V případě ropných plošin je to jasné: Zakázat! Šel bych ještě dál a zakázal vůbec těžbu ropy a vlastně všeho, co se dobývá. Včetně uranu – pak bychom se mnohem snáz vypořádali i s atomovou energetikou. Nebylo by zapotřebí vynakládat stovky miliard na „nepotřebné“ nové temelínské bloky. Pravda, 500 miliard za ně střílejí protitemelínští od boku; orientačně, jen velicevelice orientačně se suma, nad níž se tají dech, týká celkem pěti bloků (pro Greenpeace a další ekologisty: dva v Temelíně plus opce na další dva nejspíše v Jaslovských Bohunicích a jeden v Dukovanech).

Kdo však rozhoduje, z čeho a jak se poučit? Ještě jednou: Ropné plošiny ne, běžná těžba ano? Chemička v Bhópálu (20 tisíc mrtvých, půl miliónu postižených při největší průmyslové katastrofě v dějinách lidstva) ne, avšak chemický průmysl ano? Silniční doprava je také a priori špatná, kdežto třeba železniční správná?

Atomová energetika ne, kdežto uhelná či plynová „kryjící záda“ obnovitelným zdrojům, avšak hubící lidstvo znečišťováním ovzduší, přírody a klimatu, ano? Které obnovitelné zdroje ano, a které ne? Čím jsou některé vodní přehrady lepší než jiné, proti nimž aktivně protestují právě ekologické iniciativy?

Zdá se, že jediní spravedliví, kdo mají správný lék, jsou právě jejich bojovníci a věrozvěstové. Dokonce si nechali sepsat bibli, na kterou přísahají. Stejně jako v sousedním Německu se na jejím základě trumfují, zda lze energetickou spotřebu (aniž by přitom sdělili, co si přesně pod tím pojmem představují) snížit o 60 nebo dokonce 80 procent. Avšak i na proklamované úspory a zateplování, jež tvoří základ těchto „prognóz“, potřebují energii a investice.

Nějak to tu nehraje. I když není nad jednoduchá řešení. Jakkoli na ně mají patent, ještě jedno přidám:

Největší tuzemská fotovoltaická elektrárna ve Vepřeku na Mělnicku má špičkový výkon 35,1 MW a rozkládá se na pozemku o rozloze 82,5 hektaru. Za rok vyprodukuje v nejlepším případě 35 milionů kilowatthodin. Česká energetika vyrobí dnes ročně kolem 80 miliard kilowatthodin. Stačí tedy vybudovat dva tisíce parků velikosti vepřeckého, a jsme na svých.

Že tím zasolarizujeme celou zemi? Ale kdež – jen dvě procenta českého území! Na zbytku si budeme užívat čisťounké přírody, kam se vypravíme raději na kolech než v elektromobilech, na něž už tím pádem proud nezbude. Doma se budeme dívat na televizi, vařit, prát, vysávat a hrát na počítači – když na nás zrovna připadne příděl. A budeme šťastni, že v účtech za elektřinu, pokud by skutečně tento systém fungoval, splácíme nejméně čtyři bilióny korun, na které vyjde takový špás.

Doufám však, že alespoň v něčem jsme poučitelní.

Zdroj: Lidové noviny, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku