Ad Ani jádro se v minulosti neobešlo bez dotací

Chtěl by reagovat na článek Ani jádro se v minulosti neobešlo bez dotací, který vyšel 1. října v Lidových novinách.

Připomenout podporu jaderného výzkumu v 50. letech je zcela namístě. Dodám jen, že do dotací, jež pomohly na svět současné jaderné energetice, by bylo možno započítat i část nákladů na vojenské programy; obávám se však, že vyčíslit je by bylo velice obtížné. Totéž ostatně platí i o fotovoltaice budující na výsledcích vojenského a v 60. letech minulého století pak zvláště kosmického výzkumu. Rozdíl však spočívá v tom, že nynější tuzemská podpora solární energetiky nemá nic společného s technologickým průlomem, jenž by byl ostatně nadmíru žádoucí. Současné panely totiž dokáží přeměnit na elektřinu nejvýše pouhých 20 procent dopadajícího světla. Je to mimochodem zhruba stejně nízká účinnost, s níž se spaluje nafta nebo benzín v automobilových motorech, a podstatně méně, než nakolik se v současných jaderných elektrárnách využije energie uranu (33 %) nebo dokonce uhlí v nadkritických uhelných blocích (téměř 50 %). A pro úplnost: zmíněných 250 dolarů dotací na kilowatt instalovaného výkonu by zvýšilo celkovou investici o desetinu a do ceny elektřiny by se při 40 letech provozu promítlo naprosto zanedbatelnou necelou desetinou centu, tedy dvěma haléři za kilowatthodinu.

Zdroj: Lidové noviny, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku