Kde je Turów? A kde Greenpeace?

Obnovitelné zdroje energie se dnes, jako kdysi atomové, vydávají za jediné a samospasitelné

Na Frýdlantsku to vře. Za humny a hranicí s Polskem nepřetržitě od roku 1962 pracuje hnědouhelná elektrárna. Začínala s dvousetmegawattovým blokem, dnes už je jich šest o celkovém výkonu 2088 MW. Vlastně takový uhelný Temelín, dokonce i roční výrobou kolem 13 miliard kilowatthodin se s ním může porovnávat.

Země neznámá

Na rozdíl od něj se do výběžku polského území sevřeného Českem a Saskem – ano, tam hledejme zdroj, jehož produkce tvoří dvanáctinu polské výroby elektřiny – zakousávají dnes už dva velkolomy. Jde se do stále větších hloubek. Jejich výsypky zase míří do stále větších výšek. A jako ekologická třešnička na dortu – nebo jako výsměch místním? – se na nich má postavit až stovka větrných turbín.

Kromě obyvatel regionu o existenci společnosti Turów provozující elektrárnu Bogatynia, a sousedních hnědouhelných velkolomů Češi příliš nevědí. Objevem by pro ně mohla být informace, že zdejší bloky vypouštějí do ovzduší rok co rok 13 miliónů tun oxidu uhličitého, podstatně více, než kolik vyprodukují všechna auta na českých silnicích nebo podstatně „populárnější“, dokonce i v daleké tichomořské Mikronésii, severočeská elektrárna Prunéřov (po 10 miliónech tun).

Marné volání

Obyvatelé Frýdlantska a zřejmě i sousedního Žitavska se bouří. Největší znečišťovatel životního prostředí v širokém okolí chystá rekonstrukci. Přesnější informaci, než že menší bloky nahradí větším, odmítá polská strana poskytnout. Na problém upozorňují média, reportáž o něm natočila a vysílala v hlavní zpravodajské relaci veřejnoprávní televize.

Efekt? Žádný. Za měsíc „horké mediální kampaně“, jíž začátkem loňského prosince odstartoval zpravodaj Deníků, se nedozvěděli nic víc. Pražské ministerstvo životního prostředí cudně mlčí, místo aby se tvrdě dožadovalo vysvětlení, případně stanovilo ekologické požadavky, jejichž splněním podmíní souhlas s údajnou modernizací.

Elektrárna Turów (Bogatynia) podle ekologů devastuje krajinu a způsobuje lokální znečištění, které poškozuje zdraví. Vyvolává kyselé deště, které v minulosti poničily Jizerské hory. Liberecký kraj se chce ve sporu spojit i se sousedními Němci. „Tento problém se jich také týká, doufáme, že na Poláky budou tlačit,“ uvedl koncem prosince pro list MfDnes liberecký radní pro životní prostředí Jaroslav Podzimek. Vítr však proudí většinou směrem na české obce. „V roce 2002 bylo emisí oxidů dusíku vypouštěných z Turowa o 50 procent více než v celém Libereckém kraji,“ řekl Podzimek. Navíc rostou emise oxidu siřičitého. Důvodem znečištění je podle Podzimka nekvalitní hnědé uhlí, které se pálí v elektrárenských kotlích.

Pomozte si sami!

Znervóznělí Frýdlantští, obávající se, že nejenže budou nadále žít pod kouřovou duchnou, ale přijdou v důsledku těžby ve větších hloubkách o spodní vodu, zatím reagují velice umírněně. Chtějí totiž pouze informace o plánovaném rozšíření elektrárny, tedy kolik bloků se odstaví, jaký výkon bude mít nový, kolik uhlí se v něm bude pálit a jaké zplodiny půjdou do ovzduší, tedy posléze spadnou na ně. Obce a kraj sice pohrozily, že pokud taková data neobdrží, požadují, aby Česká republika podala stížnost na Polsko v rámci Evropské unie. Zda tak stát učiní a zda Poláci vyhoví, je ve hvězdách.

Blíže nejmenovaní ekologové, kromě toho, že kvalifikovaně popsali problém, více nedokázali. A jejich kolegové z Greenpeace, kteří se zřejmě raději zviditelňují lezením po střechách či komínech, překvapivě pouze v Česku, si hrají na mrtvého brouka. Přesněji řečeno, zabývají se zásadními otázkami energetické budoucnosti, která podle nich spočívá pouze a jedině v obnovitelných zdrojích. Zřejmě se poučili od propagátorů jaderné energetiky v 50. letech, kteří právě a jedině v atomových elektrárnách viděli „světlou budoucnost lidstva“.

Orientovat se na velké elektrárenské bloky, zvláště pak atomové? Hrůza! Na frak však dostávají také uhelné zdroje. Zřejmě jsou přitom některé hodné kritiky a jiné nikoli – a správnou odpověď znají pouze a jedině tito „ekologové“.

Frýdlanští mají smůlu, že se nedostali do správné kategorie ohrožených. Zato se stanou součástí experimentu, který má prokázat správnost prosazovaného přechodu k obnovitelné energetice. Věří však zdejší lidé tomu, že větrníky na výsypkách hnědouhelných lomů jako reprezentant této vize zastaví spalování uhlí pod kotli v Bogatyni a jeho těžbu v sousedních lomech? Nebo se ještě více utvrdí, že přece jenom je lepší spoléhat raději na více možností, tedy na co nejširší energetický mix?

Kde že je Turów? A kde Greenpeace?

Zdroj: Euro, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku