Místo komínů zrcadla

Žádné uhlí, žádný atom. Postačí solární elektrárny a peníze, které jejich provozovatelé dostávají bez jakéhokoli pardonu z kapes odběratelů proudu.

Právě k takové budoucnosti míří současné zvýhodnění fotovoltaických zdrojů. Za jednu vyrobenou – a povinně odebranou – kilowatthodinu se garantuje cena 13 korun, tedy pětkrát větší než za větrnou a desetkrát větší než za „klasickou“ elektřinu.

Investoři si už zablokovali připojení na více než 2000 MW, což je výkon dvou temelínských nebo čtyř rekonstruovaných dukovanských bloků. Anebo, vyjádřeno velikostí zazrcadlené plochy, jedna tisícina rozlohy České republiky. Šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt bije na poplach a poslance žádá, aby, mj. s ohledem na to, že solární technologie zlevnily o 40 procent, změnili pravidla pro stanovování výkupních cen. Při stávajících si odběratelé připlatí napřesrok za podporu solární energetiky pětihaléřovou přirážkou ke každé spotřebované kilowatthodině.

Jenže Fiřt i poslanci to budou mít těžké. Fotovoltaika je velmi dobrý byznys a investice se vracejí nejpozději za osm let. I prostoru pro rozmach je dost: Na veškerou současnou produkci tuzemské energetiky stačí pouhých 27 tisíc solárních elektráren velikosti dívčické, kde se, jak uvádí prosolární společnost Energy 21, na 12 hektarů vešlo 37 800 panelů o celkovém výkonu 2,85 megawattu.

Potřebných 324 tisíc hektarů, což je plocha třeba Karlovarského kraje, se také najde snadno. Těžší to bude jen s osmi bilióny (!) korun nezbytnými na takovou investici.

Zdroj: E15, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku