Opravdu je jaderná budoucnost strašák?

Reakce na článek "Hranicko straší jaderná budoucnost" - Mladá fronta Dnes 28.8.2008

Že Roman Helcl nemá rád jadernou energetiku, je jeho nezadatelné právo. Myslí-li si „jak báječné, že jí listopadový převrat alespoň v Blahutovicích zaťal tipec“, dělá z tématu pohříchu věcného politikum. Pokud však k šíření strachu v nezávislém deníku používá naprosto chybných údajů, jež mají dále umocnit tuto „hrozbu“ černobylskou kartou („dvou reaktorů černobylského typu VVR“ – reaktory typu VVER nemají s černobylskými vůbec nic společného!), nemá to se seriózním zpravodajstvím nic společného.

Nepochybuji o tom, že lidé v Blahutovicích nemají radost z toho, že by se u nich mohlo něco velkého stavět a nepochybuji, že by se obdobně bouřili, kdyby jim tam někdo chtěl vybudovat chemičku, rafinérii, slévárnu, přehradu či cokoli jiného. Prostě princip NIMBY (z anglické zkratky Jen ne na mém dvorečku!) funguje přinejmenším v celé Evropě, jejíž obyvatelé si chtějí užívat výhod civilizace, avšak její utváření či udržení nesmí postihnout je samé. Spíše jako propaganda nejhoršího předpřevratového ražení působí pak tvrzení hned v titulku, že Hranicko straší jaderná budoucnost. Kolik lidí je proti? Kdo a jak se jich ptal? Vědí to citovaní starostové? Lze po zmíněné nepřesnosti vůbec věřit tomu, že autor je cituje přesně a že si třeba zmiňované osadníky nevybral jen jako ilustraci svého názoru?

Daneš Burket


Článek Romana Helcla:

Hranicko straší jaderná budoucnost

Hranice, Blahutovice - Lidé žijící v beskydském podhůří na Hranicku a jeho okolí žijí v těchto dnech opět pod hrozbou, že se za jejich humny bude stavět jadernáelektrárna. A to i poté, co se na podzim roku 2003 podařilo senátorce Jitce Seitlové a starostům z okolních měst a obcí zastavit záměr tehdejšího náměstka průmyslu a obchodu Martina Peciny, který chtěl tento nápad komunistických plánovačů oprášit.

O pět let později je zase všechno jinak. Odborné analýzy totiž říkají, že někdy kolem roku 2015 přestane být Česká republika soběstačná z hlediska výroby elektrické energie. Pokud se tedy politici nakonec dohodnou na rozvoji jaderného programu, nejspíš dají zelenou stavbě dalších dvou bloků v Temelíně. Na řadu by ale mohla přijít i lokalita Blahutovice nedaleko Bělotína na Hranicku. To dokládá i právě projednávaný dokument Politika územního rozvoje, který s jadernou elektrárnou v Blahutovicích počítá.

„Je to tak. Dokument navrhuje územní ochranu pro případnou stavbu atomové elektrárny. Pokud to projde, dostanou lidé, kteří ji budou chtít v budoucnu stavět, do rukou argument, na který se budou moci odvolávat. To jim pak velmi usnadní prosazení jejich zájmů,“ řekl právník Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu.

Podle něj se však mohou obyvatelé z okolí v těchto dnech k Politice územního rozvoje vyjádřit na webové adrese http://pur.eps.cz. Své připomínky mohou rovněž posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj. „Mají tak poslední možnost ovlivnit rozhodování o stavbě jaderného reaktoru ve svém okolí,“ doplnil Nezhyba.

Podle Hynka Jordána z ministerstva pro místní rozvoj je lokalita v Blahutovicích vhodná ke stavbě atomové elektrárny zejména kvůli výhodným geologických poměrům. „Tento záměr, který se skládá z energetického zdroje, vyvedení elektrického výkonu a potřebné vodní nádrže, je mimo jiné pokryt územně plánovací dokumentací krajů Moravskoslezského a Olomouckého a má podporu i Ministerstva průmyslu a obchodu,“ doplnil Jordán.

A co to bude pro obec znamenat, když Blahutovice zůstanou v dokumentu Politika územního rozvoje i nadále? Pokud dokument vláda schválí, bude závazný pro další územní plánování. „Pro obec by to tedy mělo znamenat, že v příslušné územně plánovací dokumentaci by měla být stanovena takzvaná územní rezerva. Tedy zajištění ochrany dotčených území před změnami v jejich využívání, které by znemožnily další seriózní prověřování tohoto záměru a budoucí rozhodnutí o případné stavbě,“ vysvětlil Hynek Jordán.

To se však nelíbí obyvatelům Blahutovic, které před lety plánování stavby elektrárny poškodilo. Ve vesnici se totiž nesmělo cokoli nového stavět, odešly odsud mladé rodiny.

„Dnes se nám do vylidněné obce konečně vracejí lidé, po letech se tu opravují domy. Kdyby byla ve vzduchu sebemenší hrozba stavby elektrárny, byla by to pro obec katastrofa,“ říkají ve zdejším osadním výboru, který spadá pod nedaleký Jeseník nad Odrou.

I jeho starosta se chce proti navrhované stavbě ohradit. „Budeme se maximálně snažit, aby se Blahutovice z toho dokumentu dostaly pryč. Zcela určitě budeme Politiku územního rozvoje rozporovat. Připravujeme se na to. Čas máme ještě do září,“ řekl jesenický starosta Tomáš Machýček. Řešit to chtějí i v nedalekých Hranicích. „Už jsme o tom informovali i ostatní starosty. Na zasedání rady 2. září pak budeme ještě dokument podrobně projednávat,“ řekl hranický starosta Miroslav Wildner.

Atomovou elektrárnu v Blahutovicích navrhli už socialističtí plánovači. Kdyby nepřišel listopad 1989, zřejmě by zde již několik let běžely dva reaktory černobylskéhotypu VVR. K jejich chlazení měla sloužit obrovská přehrada na Bečvě od Hranic po Valašské Meziříčí. Nový Jičín měl dokonce podle původních plánů zdvojnásobit počet obyvatel na téměř padesát tisíc a malé nádraží v Suchdole nad Odrou se mělo přeměnit ve velkokapacitní překladiště. Poprvé po sametové revoluci, v roce 1998, oprášil tuto myšlenku tehdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr. Podle plánů ministerstva existují ale i varianty konvenční elektrárny s kapacitou dva až tři tisíce megawattů. Podmínkou pro její stavbu je však rozšíření stávající jaderné elektrárny Temelín.

Zdroj: Mladá fronta DNES

zpět na úvodní stránku