Reaktory chlazené a moderované těžkou vodou mají o 15 procent menší spotřebu uranu než stejně výkonné lehkovodní reaktory. Tato výhoda zvýšila zájem Číny o reaktory kanadské konstrukce Candu, na jejichž dalším vývoji bude Čína s Kanadou spolupracovat. V Číně již pracují dva jaderné reaktory tohoto typu.

Čína plánuje do roku 2020 postavit nové jaderné reaktory o celkovém výkonu 40 GW. Zájem o uran v celém světě vzrůstá v důsledku jaderné renesance v mnoha zemích, které tak chtějí zvýšit výrobu elektrické energie a současně snížit emise skleníkových plynů. Čína nyní hledá způsoby, jak snížit spotřebu energetických médií, které musí stále větším dílem dovážet, a to včetně uranu.

Podle letošní lednové dohody uzavřené mezi Čínou a Kanadou tyto země spojí úsilí v dalším vývoji jaderných reaktorů chlazených a moderovaných těžkou vodou kanadské konstrukce Candu, které v posledních 40 letech vyvíjela a vyráběla kanadská společnosti AECL. Ve světě nyní pracuje 32 reaktorů tohoto typu dodaných firmou AECL, kromě Kanady například v Indii, Koreji, Pákistánu, Rumunsku, Argentině apod. Dva z nich vyrábějí elektřinu také v Číně, 400 km jižně od Šanghaje.

Reaktory Candu spotřebují o 15 procent méně uranu než srovnatelné lehkovodní konstrukce. Štěpná reakce se tu totiž chladí a moderuje těžkou vodou (D2O), což umožňuje používat levnější neobohacený přírodní uran ve formě tablet UO2. Uspoří se tak náklady na obohacování uranu izotopem 235U. Výdaje na vytvoření zásoby těžké vody o vysoké čistotě jsou sice velké, ale jen jednorázové. K dalším výhodám těžkovodních reaktorů Candu patří schopnost spalovat více druhů jaderného paliva, a to včetně přepracovaného vyhořelého paliva z lehkovodních reaktorů, ale také plutonia z vyřazených jaderných zbraní, nebo i přírodního thoria.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku