"Skvělá izolace". Přesně tak se jmenovala strategie, kterou se britská zahraniční politika řídila prakticky po celé 19. století. V praxi to znamenalo neúčastnit se konfliktů jiných evropských mocností... a soustředit se na koloniální expanzi.

Nyní se - patřičně modifikovaný pro podmínky 21. století - tento model zřejmě vrací. Alespoň v podobě Bílé knihy o jaderné energetice (http://nuclearpower2007.direct.gov.uk/docs/WhitePaper.pdf), jak ji teď schválila britská vláda.

Ve srovnání se stále ještě platnou Energetickou politikou České republiky jde anglický materiál mnohem dál. A je také podstatně konkrétnější. V českých podmínkách obdobně komplexní program hledali jen velice těžko.

Britové začali na této Bílé knize pracovat v květnu minulého roku a jejích 190 stránek podrobně vypočítává kardinální důvody, proč kabinet souhlasil s výstavbou nových jaderných zdrojů. Stojí za to je na tomto místě připomenout. Tak tedy.

Neprodukují oxid uhličitý a minimalizují vliv na další zhoršování klimatických změn.

Jsou cenově dostupné, neboť v dnešní době představují nejlevnější nízkouhlíkovou technologii.

Jsou relativně bezpečné, což je dáno samotnou technologií umocněnou vysokou úrovní nezávislého státního dozoru. A také - jak potvrzují desetiletí provozu - spolehlivé.

Kromě toho přispívají také k rozšíření skladby vlastních zdrojů. A posilují tak nezávislost země na dodávkách energií a paliv.

Britská vláda v Bílé knize vyslovila přesvědčení, že investice energetických společností do výstavby nových jaderných elektráren jsou ve veřejném zájmu. Zavazuje se současně, že podnikne aktivní kroky a podpoří privátní firmy při financování, vývoji a výstavbě nových atomových zdrojů. A současně pomůže i při likvidaci dosloužilých elektráren i odpadů.

Jak k tomuto rozhodnutí ministři došli? Podrobně vyhodnotili problémy a hrozby v oblasti energetické bezpečnosti Velké Británie. Přihlédli také k hrozbě klimatických změn a analyzovali otázky související se závislostí na dovozech energetických zdrojů. Kabinet ovšem nevynechal ani bezpečnost provozu včetně ochrany před případnými útoky zvenčí.

Ministři se pak zabývali rovněž problematikou transportu, skladování a likvidace jaderných materiálů a odpadů. V samostatné kapitole popsali i vliv jaderné energetiky na životní prostředí. A v přílohách vypracovali také alternativní řešení všech problémů - tedy variantu bez využití jaderné energetiky.

Krom ukázky toho, v jaké komplexní šíři lze podobný materiál připravit, přináší britská Bílá kniha i jedno poučné varování: vzhledem k dlouhé době výstavby přichází jaderné řešení energetických problémů v úvahu nejdříve v roce 2020.

A za zmínku stojí i jednoznačný závěr celé studie: bez jádra to prostě nepůjde.

Zdroj: Hospodářské noviny, Aleš John

zpět na úvodní stránku