Brazilská jaderná energie těží z krize kolem Íránu

Brazílie vstoupila do kruhu států schopných obohacovat uran. Minulý pátek brazilský ministr pro vědu a techniku Sergio Rezende slavnostně otevřel obohacovací závod Resende, asi 140 kilometrů od Ria de Janeira.

Přestože má Brazílie šesté největší uranové zásoby na světě, musela doposud palivo pro své dva jaderné reaktory posílat k obohacení evropské společnosti Urenco. Nový závod Resende, vybudovaný na bývalé kávové plantáži, by tak měl zemi ušetřit milióny dolarů ročně. Brazilští vědci tvrdí, že použili nejmodernější dostupnou technologii, až 25krát efektivnější než podobná zařízení ve Francii či ve Spojených státech.

Právě kvůli technickým parametrům obohacovacího závodu se vláda prezidenta Luize Inácia Luly de Silvy dostala v roce 2004 do problémů s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). V obavách před průmyslovou špionáží odmítla vpustit nezávislé inspektory do zařízení. Brazílie podepsala stejně jako Írán smlouvu o nešíření jaderných zbraní a zákaz vstupu do svých závodů zdůvodňovala právem využívat jadernou energii k mírovým účelům. Na rozdíl od Íránu se Brazílie s inspektory MAAE dohodla na jiném systému kontrol – odstředivé zařízení, hlavní součást celého závodu, je před inspektory ukryto za neprůhledným sklem a odborníci z agentury pouze monitorují uran při vstupu a při výstupu ze závodu. Pro mírové využití v energetice totiž stačí obohatit uran na maximálně 5 %, zatímco vojenské hlavice obsahují až 95% uran-235.

Brazílie vlastní dva reaktory, vybudované v 80. letech s kontroverzní pomocí bývalého Západního Německa. Původně uzavřela Brazílie smlouvu na osm reaktorů, z finančních důvodů ale projekt zkrachoval. Současná vláda ale jadernou otázku znovu otevřela a v budoucnu plánuje postavit dalších sedm reaktorů. V Brazílii totiž prudce stoupá spotřeba elektrické energie a země by ráda snížila svou závislost na dovozu ropy a zemního plynu. Nedávné znárodnění bolivijského plynařského průmyslu tuto snahu ještě zrychlilo. Jaderná energie nyní tvoří 4 % energetického mixu, největší podíl mají se 43 % obnovitelné zdroje.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku