Kolik stojí slunce a vítr?

Nechci ctěné čtenáře vyděsit, vítr fouká a Slunce svítí samozřejmě zadarmo a doufejme, že ještě dlouho budou. Mám na mysli jejich energetické využívání. Každý z nás někdy viděl větrnou elektrárnu, dokážeme si představit sluneční elektrárnu. Často se o nich vzrušeně diskutuje. Víme ale, jakou cenu platíme za jejich využívání?

Zatím tuzemské obnovitelné zdroje vyrábějí přibližně jedno procento elektřiny, takže se jejich vysoké náklady do ceny pro koncové zákazníky výrazně nepromítají. Německý sociálně-demokratický ministr životního prostředí Sigmar Gabriel ale plánuje, že jeho země do roku 2050 sníží spotřebu primárních energií na polovinu, přičemž ze zbývající poloviny plných padesát procent zajistí obnovitelné zdroje. Atom zmizí, podíl uhlí se sníží na minimum, ropa a zemní plyn se o zbytek podělí zhruba rovným dílem. Naši zelení na veřejnosti zatím tak radikální nejsou, ale razantní zvýšení podílu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích jsou jejich tajným přáním. Nejvíce však paradoxně fandí těm nejdražším – větru a slunci a zapomínají, že obnovitelné zdroje jsou i malé vodní elektrárny nebo biomasa.

Nejlepším příkladem bude Jaderná elektrárna Temelín. Zelení plánují odstoupení od jaderné energetiky a máme ještě v živé paměti, jak jsme lamentovali nad tím, že nás Temelín stál 100 miliard korun. Vlastně ne nás – byla to investice společnosti ČEZ. Podívejme se tedy, kolik by nás stála náhrada této elektrárny větrem a sluncem.

Důležitým údajem, charakterizujícím energetický zdroj, je koeficient využití. Vyjadřuje poměr skutečného množství vyrobené energie daného zdroje k teoreticky možnému. Jeho hodnota se u našich jaderných elektráren pohybuje kolem 85 %, sluneční elektrárny dosahují v našich podmínkách hodnoty kolem 10 % a větrné 11 %. Pokud bychom chtěli nahradit 2000 MW instalovaných v Temelíně větrem, museli bychom, vzhledem k nižšímu koeficientu využití, instalovat zhruba 7,5krát větší výkon (v případě slunce 8,5krát). Ponechme stranou problémy s nutností akumulace elektřiny, vyráběné jen několik hodin denně. Naše nejznámější větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, s instalovaným výkonem 1200 kW stály 62 milionů korun. Náklady na jeden instalovaný kilowatt jsou tedy bezmála 52 tisíc korun. Naše největší sluneční elektrárna o výkonu 20 kW, provozovaná Technickou univerzitou v Ostravě, stála 8,5 milionu korun a jednotkové investiční náklady jsou tedy 425 tisíc Kč/kW.

Nyní už není problém spočítat, na kolik by nás přišla náhrada Temelína větrem a sluncem. Stačí vynásobit nahrazovaný výkon poměrem koeficientů využití a cenou instalovaného kilowattu. V případě větru dostáváme částku 780 miliard a pro slunce dokonce 7225 miliard korun! Zdá se Vám, ve světle těchto výsledků, cena za Temelín vysoká?

Jsou to samozřejmě jen hypotetická čísla, stěží kdy budeme u nás využívat vítr a slunce v tak velké míře. Ukazují však na skutečnost, že jsou u nás pro ně krajně nepříznivé přírodní podmínky. Pokud chceme dosáhnout našeho závazku výroby 8 % elektřiny v obnovitelných zdrojích, budeme se muset zaměřit především na spalování biomasy. Je to jediný obnovitelný zdroj, který má dostatečný potenciál na to, abychom se mohli k našemu závazku alespoň přiblížit.

Zdroj: Právo, Daneš Burket

zpět na úvodní stránku