Černobyl po dvaceti letech
Postřehy z konference Černobylského
Fóra.
Dne 6. 9. jsem se zúčastnil mezinárodní konference Černobylského
Fóra* nazvané „Chernobyl: Looking Back to Go Forwards“,
která se konala v sídle MAAE ve Vídni. Byl jsem velmi
zvědav na výsledky výzkumu vlivu černobylské
katastrofy na životní prostředí a na zdraví
obyvatelstva postiženého touto událostí. Od
katastrofy uběhlo již více než 19 let a je tedy možno
seriózně vyhodnotit i dlouhodobé dopady na životní
prostředí a zdraví obyvatel. Ve velkém zestručnění,
za které se omlouvám, ale bez kterého to nejde lze závěry
vědeckých výzkumů shrnout do těchto bodů:
1. Radiací s vážnými zdravotními následky byli
postiženi pouze záchranáři a dělníci bezprostředně
se podílející na hašení požáru bloku. Počet úmrtí
takto zasažených lidí lze počítat z minulosti do
budoucnosti v desítkách.
2. Pro obyvatelstvo platí, že se nepotvrdilo žádné
zvýšení počtu rakovin, leukémií, či nerakovinových
onemocnění, které by způsobila radiační zátěž z
Černobylu. Mimo rakoviny štítné žlázy, kde počet
úmrtí dosáhl dosud počtu 9. Zdravotní rizika,
plynoucí z kouření, nadměrného užívání alkoholu
jsou mnohonásobně vyšší, než rizika plynoucí z černobylské
radiační zátěže. Na druhou stranu nikdo bohužel
nekvantifikoval počet zachráněných životů, plynoucí
z nadstandardní zdravotní péče, která byla zkoumané
populaci po havárii věnována.
3. Černobyl byla více katastrofa sociální, než radiační.
Sociální problémy spojené s evakuacemi, přesídlením
a ztrátou zaměstnání v podmínkách rozpadlého Sovětského
svazu jsou ty nejtíživější.
4. Dopady na životní prostředí mimo zakázané pásmo
v okolí elektrárny (30 km) jsou vesměs neměřitelné.
V zakázaném pásmu se situace s časem natolik zlepšila,
že je možno provést jeho výrazné zmenšení. (Poznámka
autora – vytvoření prostoru bez lidí kolem elektrárny
znamenalo vytvoření prostoru pro nerušený vývoj
biotopů a rozvoj panenské přírody včetně návratu
největších predátorů, medvědů a vlků. Nádherný
to experimentální prostor pro ekology.)
Je zřejmé, že nukleární katastrofa apokalyptických
rozměrů jak ji líčili Greenpeace a další zelení se
ve skutečnosti nekonala.
Pro mne byla z konference nejzajímavější závěrečná
diskuse, která odrážela spíše problém mediální
prezentace katastrofy než, že by se zabývala vlastním
obsahem výzkumu. Například problém se objevil již s
tiskovou zprávou s výsledky výzkumu, zveřejněnou těsně
před konferencí. Z formulace zprávy vyplynulo pro většinu
médií, že lze očekávat v budoucnu dalších 4000 úmrtí.
Toto číslo ale vzniklo tak, že na požadavek zadavatelů
výzkumu měli vědci odpovědět na otázku, kolik lidí
ještě na následky katastrofy zemře. Byl to teoreticky
téměř neřešitelný problém. Proto vědci použili
pro tento odhad srovnávací model plynoucí „z Hirošimy“.
Při přednášce bylo několikrát podtrženo, že se
jedná o odhad na základě modelu, který nemusí pro Černobyl
vůbec platit a že se jedná o odhad s obrovskou
nejistotou. Nicméně řetězec událostí vedl k tomu,
že média napsala, že v Černobylu zemře ještě 4000
lidí !?! Další ukázkou zmatků panujících kolem
interpretace důsledků Černobylu byla vystoupení v
diskusi. Jedním z nich bylo vystoupení členky britského
parlamentu, která se dotazovala jak má chápat to, že
jim bylo vždy tvrzeno, že počet obětí byl jen v desítkách
a nyní se mluví ještě o dalších 4000 mrtvých ? Následovalo
nepřesvědčivé vysvětlování statistických metod a
nejistot. Naproti tomu dotaz představitelky PR agentury
zněl v tom smyslu, jak má vysvětlit čtenářům to,
že se nyní mluví jen o 4000 obětí, když se dříve
uváděly desetitisíce až statisíce obětí? Následovalo
rozpačité mlčení. Pěkný chaos, že ?! Dotýkám se
tímto, jak čtenář jistě tuší, problému obecnějšího.
Jak podat seriózní informaci o čemkoliv prostřednictvím
„krvelačných“ médií veřejnosti tak, aby tomu
rozuměla a byla to přitom pravda.
Na konferenci se zúčastnily také Greenpeace. Bylo zajímavé
porovnat obsah konference s vyzněním jejich prezentace
na posterech. Jejich expozice se skládala z velkých
fotografií černobylských dětí s rakovinnými nádory
a leukémiemi. Emocionálně velmi silných obrazů. Výsledky
výzkumů, prezentované ve vedlejším sále však říkají,
že zhoubných onemocnění bylo a je v populaci zasažené
černobylskou havárií úplně stejně jako kdekoliv
jinde ve světě, vyjma rakoviny štítné žlázy?!?
Mistři manipulace?!
Zdá se, že „memento Černobyl“, kterým odpůrci
jaderné energie děsí laiky a straší politiky je jen
obrovská bublina. Jeho dopad na rozvoj jaderné
energetiky však byl v některých zemích extrémně
negativní. Vzpomeňme Německo. Jak se asi s „černobylskou
lží“ vypořádají zelení? Na druhé straně měl Černobyl
i pozitivní dopad. Založení WANO a rozvinutí všech
jeho programů považuji za největší přínos černobylské
havárie. Posílila se pozice dozorů nad jadernou bezpečností.
Bezpečnost jaderných elektráren se od té doby mnohonásobně
zvýšila a to jak po stránce technické tak zejména po
stránkách organizační a personální a to i za podmínek
zvyšujícího se tlaku na ekonomiku provozu.
To je v podstatě vše, oč jsem se chtěl s čtenářem
podělit. Zbývá si jen přát, aby se pravda, byť až
po dvaceti a více letech přece jenom dostala na světlo
světa. Někdy to holt hrozně dlouho trvá.
* Černobylské Fórum je spojení agentur OSN (
IAEA, WHO, UNPD, FAO, UNEP, UN-OCHA, UNSCEAR) a vlád Běloruska
Ruska a Ukrajiny a světové banky, zaměřené na
hodnocení dopadů černobylské havárie a na koordinaci
pomoci postiženým zemím.
Václav Hanus