Mezinárodní agentura pro energii (IEA) upozornila u příležitosti zasedání skupiny G8 na vzrůstající nebezpečí globálního oteplování. Podle jejích výpočtů může obsah CO2 v ovzduší vzrůst až o 60 % do roku 2030, pokud se politici nedomluví na koordinovaném postupu a nezačnou okamžitě jednat.
Země G8 přizvaly Mezinárodní agenturu pro energii k přípravě Akčního plánu na řešení globálního oteplování a klimatických změn. Ředitel IEA Claude Mandil připomněl politikům G8 závazek stabilizovat objem CO2 vypouštěného do ovzduší, k němuž se zavázala již v roce 1994 většina zemí OSN. „Daří se nám to? Bohužel, ani zdaleka,“ upozornil účastnické země summitu. Země G8 spolu s Indií, Čínou, Brazílií, Mexikem a Jižní Afrikou jsou dohromady zodpovědné za 70 % všech emisí CO2. „Podle nedávné studie IEA povede nezměněný současný vývoj k 60% nárůstu emisí CO2 během příštích 25 let,“ varoval Mandil. Podle něj to bude zapříčiněno hlavně růstem světové populace a zvyšováním energetické potřeby na jednoho obyvatele. Přesto bude v roce 2030 na světě 1,4 miliard lidí bez elektřiny (pro srovnání, v roce 2002 to bylo 1,6 miliard lidí).
Podle IEA by se důsledky současného vývoje daly alespoň zmírnit, pokud jednotlivé státy splní několik základních podmínek. Tou nejdůležitější je okamžité navýšení rozpočtu na výzkum a vývoj nových technologií ve všech energetických odvětvích. „Potřebujeme zásadní technologické průlomy v oblasti cenové efektivity obnovitelných zdrojů, v oblasti pokročilých biopaliv, v zacházení s vyhořelým jaderným palivem a v zachytávání a ukládání skleníkových plynů,“ vysvětlil Mandil. Dalším krokem je zvýšení podílu obnovitelných a jaderných zdrojů v celkovém mixu. Třetí nezbytná změna je striktní důraz na energetickou úspornost a efektivnost: v dopravě, ve výstavbě i v domácnostech.
Přestože tyto změny samy o sobě nepovedou k zastavení globálních emisí, díky nim by jejich nárůst mohl být nižší. Podle výpočtů IEA by ušetřily do roku 2030 oproti současnému scénáři asi 16 % emisí, tedy cca. 50 miliard tun CO2. Díky vyšší energetické efektivitě by také mohla oproti předpokládanému vývoji klesnout poptávka po ropě (rozdíl 11 %) a po uhlí (rozdíl 24 %). V konečném důsledku to může vést i k nižší než předpokládané ceně ropy. Na druhé straně je ale nutné počítat s nárůstem ceny elektřiny: v Evropské Unii až o 12 % oproti původním předpokladům.
Význam „alternativního scénáře“ vývoje energetiky vidí IEA hlavně jako informativní. „Netváříme se, že dokážeme vyřešit komplikované problémy, kterým světová energetika čelí. Místo toho nabízíme statistické a analytické zázemí, o nějž se případné řešení může opřít,“ říká Mandil.

Tabulka: Shrnutí možného vývoje světové energetiky v případě uskutečnění „alternativního scénáře“ IEA (srovnání s vývojem podle IEA, pokud vše zůstane tak jako dnes)



Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku