Dvanáctá celosvětová konference organizace WIN Global, která sdružuje ženy pracující v oblasti mírového využívání jádra a ionizujícího záření, se letos konala v Japonsku. Tato země v současné době provozuje 52 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 4 5742 MWe, dalších asi 12 reaktorů je v různém stádiu výstavby a přípravy ke spouštění.
Konference se zúčastnilo přes 180 účastníků z 16 zemí včetně nejvyšších představitelů četných japonských energetických společností a institucí. Oficiálním hostem byla též představitelka World Nuclear Assotiation –organizace, která zastřešuje WIN.
Konference začala v Tokiu, kde na zasedání celosvětové Rady WIN Global navázala Valná hromada. Valná hromada zvolila novou prezidentku WIN Global, kterou se shodou okolností stala Japonka Junko Ogawa. Na tomto postu vystřídala paní Annick Carnino z Francie. Odpoledne bylo věnováno prezentacím národních organizací WIN, kde se letos poprvé představily Austrálie a Pákistán. Jako každý rok, rozhodovalo shromáždění o udělení WIN Global Award – prestižní ocenění za popularizaci jádra dostala doktorka Ying-Chun Hsich z Taiwanu.
Technickou část konference zahájila paní Noriko Kimoto, zmocněnkyně Japonské komise pro jadernou energii. Vystoupilo několik hostů z Komise pro jadernou bezpečnost, Japonského výzkumného ústavu pro jadernou energii a některých domácích energetických společností. Dále konference probíhala ve čtyřech paralelních sekcích s hlavními tématy Rozvoj jádra v Asii, Nakládání s odpady, Pokročilé jaderné technologie, Komunikace.
V rámci konference uspořádaly japonské „winky“ velmi zajímavou akci: diskusní fórum s širokou veřejností na téma Zůstane jaderná energie hlavním zdrojem energie po celé století? a následnou „tiskovku“. Diskusního fóra se zúčastnilo přes 450 lidí. Celkový dojem byl jednoznačně pozitivní: ve prospěch jaderné energie.
Nedílnou součástí konference byla již tradičně technická exkurze. Měli jsme možnost navštívit Jadernou elektrárnu Kashiwazaki-Kariwa energetické společnosti TEPCO.
Kashiwazaki-Kariwa (anebo pouze „Kej Kej“, jak ji říkají domácí) je největší jadernou elektrárnou na světě a rozkládá se na ploše neuvěřitelných 4,2 km2. Elektrárna leží na břehu Japonského moře asi 220 km od Tokia. Sedm jejích BWR reaktorů spuštěných v období 1985 až 1997 vyprodukuje ročně 60 TWh elektrické energie.
Po prezentaci v „návštěvním centru“ (100 000 návštěvníků za rok!) a hromadném focení před roztomilým maskotem KK jsme absolvovali projížďku nádherně udržovaným areálem elektrárny a prohlídku 6. a 7. bloku. Tyto bloky s pokročilým typem varného reaktoru (tak zvaný ABWR) mají společnou blokovou dozornu, kterou na směně obsluhuje 10 lidí. Před vstupem na „blokovku“ mne zaujala tabule „Dnes na směně“ se jmény a fotografiemi zrovna přítomného personálu.
Nedaleko od Kashiwazaki-Kariwa se nachází samostatné tréninkové centrum pro výcvik operativního personálu varných reaktorů. Od roku 1974 se zde školí operátoři 29 BWR bloků různých japonských energetických společností, technický personál elektráren, odborníci na komunikaci s veřejností, státní inspektoři i zahraniční specialisté. Výcvik paralelně běží na 5 simulátorech imitujících všechny druhy velínů BWR v Japonsku včetně těch pokročilých. Celkem se zde proškolí asi 900 lidí ročně.
Dva závěrečné dny konference probíhaly v Hirošimě. Historie tohoto města začíná v roce 1589, ale atomový výbuch 6. srpna 1945, který vzal život stovkám tisíc lidí, prakticky srovnal město se zemí. V roce 1947 zde bylo zřízeno Centrum výzkumu vlivu radiace na lidský organizmus, kde odborníci z celého světa, převážně z Japonska a USA, provádí výzkum v oblasti klinické medicíny, epidemiologie, statistiky, genetiky, molekulární biologie. Centrum zastřešuje dvě laboratoře v Hirošimě a Nagasaki a má okolo 280 zaměstnanců, jejíchž práce pomáhá mírnit následky výbuchu v postižených oblastech a má neocenitelný přínos pro celé lidstvo. Na prezentace a diskusi v laboratoři navázala prohlídka Mírového memoriálu, muzea a domu v epicentru výbuchu známého jako A-Bomb Dome - jediné budovy, která přečkala explozi (a kterou, mimochodem, v roce 1915 projektoval český architekt Jan Letzel).
Zlatým hřebem na závěr byla návštěva nedalekého ostrova Miyajima, kde se na dřevěných kůlech ve vodě rozkládá šintoistická svatyně Itsukushima Shrine, zapsaná ve světovém dědictví UNESCO. Tato jedinečná dřevěná stavba je uspořádána tak, že v době přílivu působí jako plující po vodní hladině. Je vyhledávaným místem konání festivalů umění, divadelních představení, tradiční ceremonie „pití prvního čaje v roce“. Objekty turistického zájmu zde jsou také Muzeum samurajů a pětistupňová pagoda.
Příští konference WIN Global se bude v dubnu 2005 konat v České republice pod záštitou České nukleární společnosti a ČEZ, a. s. Pro všechny české firmy angažující se v jaderné energetice a výzkumu to bude skvělá příležitost ukázat to nejlepší, co v nás je.

Larisa Dubská

zpět na úvodní stránku