Černá tableta o výšce 9,4 milimetru a průměru 7,8 milimetru váží pět gramů. Je v ní tolik energie jako téměř v tuně kvalitního uhlí. Jde o radioaktivní uran 238 obohacený pěti procenty uranu 235. Než je však aktivován v jaderném reaktoru, můžete se jej klidně dotýkat holou rukou.
Při exkurzi do Jaderné elektrárny Temelín a jejího informačního střediska v zámečku Vysoký hrádek v těsné blízkosti jihočeské "atomky" k tomu máte příležitost. Nejčastěji ji využívají žáci a studenti různých druhů škol, od základních až po vysoké.
Dnes sem přijeli studenti z reálného gymnázia v rakouském Zell am See ve spolkové zemi Salcbursko. Na cestu jim přispívá škola, protože návštěva Temelína je součástí dvoudenního výukového výletu. Studenti navštívili bývalý koncentrační tábor Mauthausen nedaleko Lince a potom zamířili do Hluboké nad Vltavou. A po návštěvě Temelína se již těšili do jihočeské metropole na budvar. "Spojili jsme příjemné s užitečným," říká jejich profesorka chemie Elfriede Sumetsbergerová.

3D nejen pro IMAX

Když dostanete při návštěvě kina barevné brýle, je jasné, že uvidíte třírozměrný film. V pražském kině IMAX běžel třeba Žralok, ale stejnou metodou lze natočit i výstavbu a provoz jaderné elektrárny. Sklad čerstvého paliva, reaktorový sál a strojovna výrobního bloku jsou ve filmu Tajemná energie zachyceny "jako živé".
Poutavý exponát představuje i mlžná komora. Dokáže totiž zviditelnit částice přírodního ionizujícího záření, jako je alfa, beta a kosmické paprsky, jimiž je prostředí, v němž žijeme, doslova prošpikováno. "Kdyby uniklo nějaké záření z Temelína, bylo by to tu vidět?" chce vědět osmnáctiletý Hannes, který bude letos maturovat. "Rozhodně," říká průvodkyně Hana Marečková. "Ale dřív by jej zachytily citlivé přístroje přímo v elektrárně a vyhlásily poplach." Ve strojovně výrobního bloku ohromí tisícimegawattová turbína, výrobek plzeňské Škodovky. Výkonem i rozměry 57 na 4 metry jedna z největších na světě.

Sauna made in Plzeň

Atmosféra ve strojovně trochu připomíná saunu. Bodejť by ne, když jde vlastně o parní elektrárnu, jen s tím rozdílem, že energii pro přeměnu vody v páru dodává jaderný reaktor.
Studenti se ptají, jak se bezpečnostní zařízení elektrárny od americké firmy Westinghouse snáší s ruským základem atomky. "Velmi dobře," ujišťuje Marečková, která už tuto otázku zodpovídala mnohokrát. Původně ruský projekt elektrárny totiž čeští odborníci upravili a spolu s americkými změnili řídící a bezpečnostní zařízení. Ruského je toho na elektrárně málo, jen některá čerpadla a reaktor. Ale i ten - tedy jeho nádoba - byl vyroben v Plzni.
"Na elektrárně je vše jištěno na 300 procent," vysvětluje Marečková. Betonová obálka reaktoru je schopna odolat pádu letadla vážícího 20 tun, což je například stíhačka. U velkého dopravního letadla jeho rozměry vylučují zasažení centrální části reaktoru trupem a motorem letadla najednou. Navíc budovu vysokou kolem 50 metrů nelze velkým strojem při zachování bezpečné rychlosti fakticky zasáhnout. Kolem Temelína nevedou žádné letecké trasy a elektrárnu obklopuje 20 kilometrů široká bezletová zóna. "Kdyby stroj přes výzvy pokračoval v letu, je povoleno jej sestřelit. Ale je to opravdu jen teorie," říká Marečková.
"Ještě se bojíte Temelína?" ptám se studentů. "Ani ne. Ale v našich novinách se o tom přece jen píše jinak," říká mi oktavánka Susanne Schwabová. A jakoby na důkaz svých slov se se spolužáky fotografuje s chladicími věžemi elektrárny v pozadí.
Když autobus se studenty odjel, dívám se do pamětní knihy v infocentru. Kromě podpisů tam přibyl nápis: "Dýchali jsme jaderný vzduch, ale Temelín nás neděsí."

Zdroj: Právo

zpět na úvodní stránku